Musíme děti učit spát?

Musíme děti učit spát?

Pokud čekáte svoje první dítě a nemáte ve svém okolí nikoho s malým miminkem, tak máte nejspíš naivní představy o tom, co vás čeká. Možná zrovna vy budete mít štěstí a vaše miminko bude ukázkově spát už od porodnice, nebo budete mít doma nespavce, který vám nachystá nejednu bezesnou noc. 

Konečně doma z porodnice

Když si přinesete nádherné voňavé miminko domů, tak zprvu nevíte, co dělat a jak se doma sžít. A je to úplně normální, najednou je vás o jednoho víc a musíte se spolu naučit fungovat jako jedna rodina. V některých kulturách se v šestinedělí striktně dodržuje klid matky s dítětem, kdy mají přístup pouze nejbližší členové komunity, kteří přináší jídlo. 

Bohužel v západní kultuře je na matky vyvíjen veliký tlak, aby se začaly starat o domácnost, o svůj zevnějšek a vše bylo perfektní. Aby matka vše zvládla, tak odloží dítě do postýlky a věnuje se povinnostem. Přitom právě v tomto období by měla využít čas s miminkem na sblížení a správné nastartování laktace. 

Některá miminka nepotřebují příliš kontaktu, ale existuje určité procento kontaktních dětí, které vyžadují takřka nepřetržitou přítomnost matky. Což je úplně přirozené. A právě zde nastává rozpor mezi našimi instinkty a naší kulturou. 

Co je to spánkový trénink?

V západním světě se z nějakého důvodu poslušnost dítěte měří jeho schopností spát celou noc. Přitom z biologického hlediska je pro malé miminko nepřirozené spát celou noc. Kojenci neumí propojovat spánkové cykly a často se budí, je to také jeden z ochranných mechanismů proti SIDS (syndrom náhlého úmrtí kojence). 

Spánkový trénink je populární zejména v Americe. Tato metoda spočívá v řízeném pláči dítěte, kdy k plačícímu dítěti chodíte v určitých intervalech, které se prodlužují. Nejdrsnější verzí je pak uložení do postýlky a absolutní ignorace pláče během noci. 

Ano, spánkový trénink funguje, nicméně trochu jinak než si myslíte. Dítě celkem brzy pochopí, že na jeho volání nikdo nereaguje a „přepne“ do nouzového režimu. Zároveň svému potomkovi dáte jasný signál, že na jeho potřeby neodpovíte. Naštěstí to jde i jinak. 

Vytvořte si rituál

V první řadě si musíte v hlavě srovnat, že časté buzení je pro děti v tomto věku naprosto normální. Miminko vám to nedělá naschvál, není rozmazlené a ani se nesnaží vynucovat pozornost. Miminko chce prostě jen přítomnost nejdůležitější osoby na světě, svojí mámy. Jakmile si to uvědomíte, tak se vám uleví. 

Pokud chcete zlepšit kvalitu spánku všech členů domácnosti i bez vyplakání, tak se zaměřte na spánkovou hygienu a důsledný režim. Snažte se ukládat dítě každý den ve stejnou dobu a ideálně si vytvořte rituál, který bude příjemný oběma stranám. Rituálem může být cokoliv od čištění zoubků, čtení pohádky, mazlení nebo dětské masáže. 

U dětí si dejte pozor i na modré světlo, které svou vlnovou délkou dává signál, že není čas spánku. Už dvě hodiny před spaním ztlumte světla nebo přepněte osvětlení na červené spektrum a vypněte všechny přístroje vydávající modré světlo. 

Na společném spaní není nic divného

Obrázek zvířecí rodinky spící v jednom klubku často vyvolá nadšené „ach“, ale představa matky a dítěte v jedné posteli je přinejmenším kontroverzní. Ať máte na společný spánek jakýkoliv názor, tak je to v pořádku. Při zachování základních pravidel je společný spánek bezpečný a budí-li se vaše miminko často na kojení, tak se uleví i matce. 

Pokud se rozhodnete spát ve společné posteli, tak investujte do kvalitního ložního prádla. Nejlepším materiálem pro miminka je čistá bavlna, která je dobře snášena atopiky i alergiky. Určitě se vám bude hodit i chránič na matraci. Nezapomeňte, že při společném spaní musíte i svoje povlečení prát v dětském šetrném prášku.